Zajímavý článek o českém fyzioterapetu Novotném, který je jedním z hlavních fyzioter. na okruhu ATP. Zaujala mě závěrečná část: … " Novotný rád čte lékařské studie, sám je píše. A občas vás překvapí. „Před sportovním výkonem se neprotahujte,“ řekne jakoby nic. Prosím? „Ano, neprotahujte. Spíš vám to uškodí.“ Vždyť se přece říká, že se někdo zranil, protože se pořádně neprotáhl! „Právě to je hloupost.“

Nechme tedy lékaře, ať nám to vysvětlí. „Zjistilo se, že po protažení se výbušnost svalů sníží o dvacet procent, a to už hodinu od strečinku. Zmenší se výkon a zvětší se riziko zranění. Protahování odložte až po výkonu, před ním je lepší sval zahřát. Zaskákat si přes švihadlo, udělat pár dřepů, pár minut se proběhnout. Před tenisem třeba párkrát oběhnout kurt a kroužit přitom rukama. Když se kloub rychle pohybuje, tekutina kolem něj se zahřeje, je řidší a sval je teplejší.“…

http://sport.idnes.cz/…h-/tenis.asp?…

No to jsou věci.

Že se po strečinku na přechodnou dobu snižuje rychlost a výbušnost je známé, ale že by se zvýšilo riziko zranění jsem neslyšel… A hlavně, je třeba rozlišovat rychlost a rychlost. Myslím, že tato informace je zásadní napřiklad pro karatisty, resp. v atletice třeba pro sprintery, ale pro střední a delší tratě je to podle mne nepodstatné – myslím ta „ztráta rychlosti“. Další věc je taky strečink a strečink. Něco jiného je lehce potahat hlavní svalové skupiny, obzvlášť, jsou-li stuhlé z předchozího tréninku a něco jiného je důsledný třeba 40ti minutový strečink včetně tahání do krajních poloh… To myslím, že moc běžců neprovozuje…

No on ten názor není tak ojedinělý. Něco podobného říká i pan Kolář a Brejcha což jsou podle mě kapacity v oboru. Ale platí to jenom před závodem, kdy ze sebe tělo musí vymáčknout maximum. Sprinteři akorát rozklušou, potom pár rychlích úseků, několik dřepů a výskoků a hotovo. Před tréningem bych určitě protahova, jak píše Obřík né žádné „hadí ženy“ ale protahovat určitě.

na podobné téma je článek na této stránce, za pozornost stojí i video dole: http://www.nytimes.com/…2pewarm.html?…

Aby sval dobře pracoval, potřebuje tři podmínky : kyslík, jednoduchý cukr (monosacharid) a ATP. Je to „palivo“ či zdroj energie, kterou sval potřebuje ke své práci. To vše přináši do svalu krev. Tedy dobré prokrvení svalu před výkonem podmiňuje dobrou funkci svalů při sportovním výkonu. Kratší rozhýbání, rozcvičení, zvýšení tepové frekvence, event. dráždivá masáž, je metodou volby přípravy svalů před sportovním výkonem. Při delší svalové práci se již tyto energetické atributy ve svalu spotřebovávají a ve svalu již vznikají „odpadní produkty“ svalové práce – mj. CO2 a laktát. Sval má méně energetických zdrojů a tedy může podat menší výkon. Rozumíme ? :) www.revmacentrum.cz www.razovavlna.eu