Uz treti den mam po osobaku v Pardubicich teplotu-pres 38-a jsem strasne unavena (bohuzel musim do prace, i kdyz mizim, jak to jde, a odkladam, co jde). Stalo se vam to nekomu po vykonu? Nic me k tomu neboli, tak jsem z toho lehce nervozni. K doktorovi se mi tedy moc nechce-uz vidim, co vsechno obeham, kdyz me nic neboli… a stejne mi pak nic nenajdou… ale mam limit pockat do ctvrtka (ve stredu musim nutne byt v praci) a pak jednat.

Jeste poddotaz-nechce se mi zakladat 2 temata: Trochu se bojim, ze budu muset vypustit PIM… Prevedou mi startovne na dalsi rok pripadne i bez neschopenky? Dik.

Tak jsem nakonec zasla k doktorce-sama se priznala, ze mi dava naslepo ATB, ale byla jsem dukladne prosetrena a kdyby nebyla ta teplota, tak jsem vlastne zdrava. Ale 6 dni pres 38 se mi zda na vycerpani moc… Snad se z toho brzy vykresu.

to Dees: Podle toho, co jsi psala jinde, jsi už do závodu nejspíš šla se začínající virózou, nebo ne? Měl jsem podobnou krizi po loňském PIMu. Bylo vedro, byl to první maratón a zřejmě jsem se (přes nikterak dobrý čas) totálně vydal ze vší energie. Následnou chorobu si vysvětluju tím, že tělo se koncentruje na regeneraci a doplnění vyčerpaných rezerv, čímž se oslabuje imunitní bdělost a různé viry pak mají snazší práci. Od té doby si dávám větší pozor na správné doplňování energie při závodě a taky na to, abych se nepouštěl do větších dobrodružství, než na jaká mám výkonostně. Od té doby jsem nikdy neonemocněl, i když po některých náročných dlouhých bězích u mě dochází k až třeba dvoutýdennímu útlumu, kdy sice nepociťuji klasické příznaky jako bolest nohou, ale běhání prostě nemá šťávu. Jak říkám, podle mě to chce nepřepínat se v závodě, správně doplňovat chybějící látky před, během i po závodě, a pak taky předpisově únavu rozklusat.

No, u me je problem, ze mivam „predstartovni nervozy“ , a ono se to blbe odlisuje od onemocneni. Rozhodne jsem se necitila, ze na me neco leze, to bych nebezela. Ja mivam „boleni“ i pred 10km, natoz pak pred pulmaratonem ci maratonem. Ale nebezelo se mi dobre, to je pravda, a vecer uz bylo jasne, ze to neni ok.

tak to pry na 99% vypada na infekcni mononukleozu… no, co se da delat, bude to na dlouho

Tak mnoho zdaru. Třeba vyjde to 1%

No, nestras Ozzy, to 1% je jeste neco mnohem horsiho… 

(ale dik za podporu)

Ahoj Dito, cítím s tebou, mononukleóza je nepříjemná záležitost, ale pořád lepší, než žloutenka. Přeju ti brzké vykurýrování a neuspěchej rekonvalescenci. Drž se!

to rebecca: diky

Mam mononukleozu na 100% (uf, zloutenka je z toho venku-to bylo to 1%) a predbezne 4 mesicni dietu a klidovy rezim. No, budu to muset vydrzet. Takze letos jsem definitivne dozavodila.

dees: to je mrzuté, cítím s tebou. Ale nezoufej, jsi mladá a co to je půl roku v životě. Mám doma taky syna maroda se stejnou diagnózou, takže jsme celá rodina najeli na jaterní dietu… Je to fuška, můžem si vyměňovat recepty 

No, zatim tech receptu moc nemam-po tydnu premyslim, co jeste uvarit:-), doufam, ze se budu jen zdokonalovat.

Hura, mam radost, tak ji musim ventilovat:-). Tak dnesni testy 100% dobre a muzu zacit pomalu sportovat, sice jen volne, zadne trenovani a zadne zavodeni, ale muzu. Koncem srpna posledni testy a pak uz bez omezeni. Takze doufam, ze se aspon trosku ochladi, at ta zatez neni extremni a vzhuru vyklusavat. Mozna mi tedy uz v cervnu konecne naskoci nejake kilometry. Zatim budu aspon zkouset bazen.

ahoj dees, i unas doma ma dcera-kajakarka- mononukleosu, privezly si ji i obe jeji spolubydlici na jare ze soustredeni, takze vsechny tri, ktery skladaly nadeje do mistrovstvi CR a postupu na ME maji do podzimu smitec. Tak si umim predstavit jak te to asi mrzi, nezbyva nez vydrzet! A kdyz muzes „obezretne vyklusavat“ tak to je paradni!

to hanice: Tak to me mrzi, je to nemoc na prd. (No, pokusim se z ni aspon trochu poucit a neprehanet to v praci tolik, jako pred ulehnutim). Tak preji, at je z toho dcera brzy venku a muze zacit trenovat, u repre ten rok vypadku nastve, mne to jenom trochu posunulo plany:-). Ja mam za sebou ted 8 tydnu klidu a diety, snazila jsem se byt na sebe prisna a asi se to i vyplatilo (snad jsem to prave nezakrikla). Jinak mam pocit, ze ta mononukleosa ted nejak „radi“, ma ji kdekdo. Nebo jsem se o to spis predtim moc nezajimala.

No, proste pozor na to s kym se clovek liba (dcerin doktor dopkonce tvrdil, ze dokonce intenzivne liba!), prestoze myslim, ze holky spolu na soustredeni delaly intenzivne kdeco, ale tuhle aktivitu urcite ne!