Ahoj, jsem takový věčný začátečník, co se běhu týká. Běh miluji, ale časy, kdy běhám dobře a už už začínám mít lepší výkony zase polevím a pár týdnů vynechám. Rozhodně to nepřeháním, vždy běhám cca do 5km 3× týdně, pak se to začne zlepšovat, ale prostě zase skončim. A s novými začátky po pár týdnech je u mě spojený hrozný hlad. Právě teď to prožívám. O víkendu jsem byla dvakrát v posilovně, vždy 5km běh na pásu a posilování, žádné přehánění. Ale po sportu mám neúměrný hlad. Ne hodinu po, ale celé hodiny až dny po. V sobotu jsem se po sportu normálně navečeřela a ještě uprostřed noci jsem myslela na jídlo. A je to hlad, žádná posedlost. Taky bývám často unavená, může to být tím, že mi chybí nějaké vitamíny nebo minerální látky? Abych mohla hodně běhat, měla bych shodit nějaké to kilo, s velkým zadkem se běhá hůř (mám 168cm/65kg), ale krotit se v jídle, to jsem ještě unavenější a nic to neřeší. No motám se v tom a nevím jak ze začarovaného kruhu. Ráda bych začala časem závodit atd.

Běh a posilovna jsou dobré, ale pokud jsou krátké a intenzivní, zvyšují chuť k jídlu. Rychle vydanou energie chce tělo rychle doplnit. Pokud se doplní energeticky moc chudě, nebo naopak drobným mlsem, je zaděláno na vlčí hlad a následné plenění zásob. Problém může být ve kladbě jídla „po“. Přednost by měla mít vyvážená strava s důrazem na pomalé sacharidy, ne strava bez příloh, ne samotné sladkosti.

Chůze, nejlépe svižná. Co nejčastěji a co nejdéle to okolnosti dovolí. Chůzí se nic nezkazí. Pro nastartování metabolizmu a většímu spalování tiků je třeba několik desítek minut a nepravidelný běh a způsob zatížení v posilovně často neumožňují dostatečně dlouhé trvání zátěže. Pro mnoho běžců je obtížné běžet třeba 60, 90 minut, ale když se k současným aktivitám přidá chůze, běžky, kolo, plavání, je to snadnější.

rk – to vystihl naprosto přesně! Měla jsem podobný problém asi první dva měsíce, co jsem začala 3–4× týdně běhat. Ještě bych dodala, že není od věci si jídelníček alespoň pár týdnů opravdu podrobně plánovat a jíst pomalu a malá množství. Nebít líná a dělat solidní přípravu – myslet na to co budu po tréninku jíst a nestlačit první co mě napadne. Mít připravenou alternativu malé přesnídávky, když dostaneš hlad ve špatnou dobu, u mě to bývá kousek chleba s máslem a paprika, po ovoci mám ještě větší hlad. Taky občas málo piju, tak napřed zkoumám jestli to není žízeň. Malé množství a pomalu. Sladkosti nekupuju, i tak si ke mě najdou cestu. :)

To hlavní už napsal rk, se kterám souhlasím. Snad jen ještě tahle rada – co takhle kdyby ses vypravila na svůj výběh právě v okamžiku, kdy se hlad začne ozývat? Možná, že to bude znamenat jít si zaběhat 2× za den, ale proč to někdy nezkusit? Ten první běh by mohl být hodně krátký, jen na vyvolání hladu, ten druhý by už byl ve tvé obvyklé míře. Přitom nejíst úplně není nutné, když si dáš něco nekalorickéhu a hlavně dost pití, bude to dobře.