>> rudo, 01. 08. 2011 00:13:27

Je to jiný Kruglikov, tenhle http://statistik.d-u-v.org/…ltperson.php?… Když si zadáš do vyhledávání jméno, tak vyjedou všichni Kruglikovové…ale nevím, jak jsou příbuzní a jestli vůbec (2 jsou z Ruska a tenhle Valerij je z Běloruska). Valerij, měl špatnou levou nohu, od kolene divně ohnutou (asi operace). Prakticky celých 48 H odchodil. DUV statistik zase nemá tak dlouhou historii, taky nebyl internet, takže těžko říct, jaké výkony Valerij třeba měl, když byl mladší.

vdaka vsetkym za identifikaciu Kruglikova. To je akoby sa niekto volal Zatopek a behal maraton za 5H alebo 10km za 50 minut 

>> rudo, 01. 08. 2011 22:16:03

myslíš tohohle ??

>> Láďa S., 01. 08. 2011 22:43:38

myslel som to ako vseobecny priklad

ale potom som si uvedomil ze Zatopkovia nejaky budu a tak som to radsej nemal napisat

>> rudo, 01. 08. 2011 23:44:28

a já na něj neměl linkovat, necháme toho

Článek o závodě na http://zdenaprso.blogspot.com/ O fotky ho doplním, až se nějaké objeví.

Také jsme něco napsali:

http://couple-run.blog.cz/1108

>> Dav, 02. 08. 2011 16:45:37

Moc pěkně jste to napsali!

>> Mirek Kostlivý, 02. 08. 2011 17:12:39

Díky za oba:-)

>> Dav, 02. 08. 2011 16:45:37

Hezké.

>> Štefan, 02. 08. 2011 19:52:42

Zvláště ta poznámka: „jiný se kácí do strany“ mě pobavila 

>> Dav, 02. 08. 2011 16:45:37 Moc pěkně sepsaný >> Mirek Kostlivý, 02. 08. 2011 20:01:15 Snad jsi to nebyl ty.Ten co se kácí.

>> Mirek Kostlivý, 02. 08. 2011 20:01:15

Omlouvám se, poznala jsem tě až zblízka. Z dálky to vypadalo na nějakou příšernou anatomickou vadu. Nikdy jsem neviděla jít někoho tak rychle v takovéto pozici. Trochu jsi připomínal polednici (až na to oblečení pochopitelně) .

>> Mirek Kostlivý, 02. 08. 2011 20:01:15 Nic si s toho nedělej viděl jsem to už mockrát a sám jsem to taky předvedl. Člověk to sám nevnímá a ostatní to nevím proč vyrušuje. 

>> ZdenaPrso, 02. 08. 2011 01:22:43

>> Dav, 02. 08. 2011 16:45:37

Děkuji moc za tyto příspěvky. Aspoň mě to dostatečně varuje, abych se do něčeho podobného zatím nepouštěl, protože mám z tohoto (i z jiných příspěvků o ultra závodech) dojem, že ultra bez bolesti a přemáhání existovat nemůže, na rozdíl od maratonu a kratších vzdáleností, které jsou z tohoto pohledu v mnohem nižším levelu. Všechny, kteří mají dostatek odvahy a sil k sebepřekonávání, obdivuji a doufám, že jednou se mezi vás zařadím i já, i když k tomu budu muset ještě dlouho dozrávat.

>> kanovsky, 02. 08. 2011 22:17:31

Petr

toto ultra bolo velmi rozmocene pocasim,, nie vzdy je to take strasidelne a spisovatelia to tiez robia „zaujimavym“, co tiez odstrasuje. Mi to pripomina historky z horskych ultra v australii, kde sa bezne popisuje ako padol od unavy na kraj cesty, padal uz v spanku a ako o par hodin ho dlasi pretekar nasiel, zobudil a isli spolu dalej a vsetci sa prekonavali v takychto historkach

az sa stalo to, ze jeden ultrabezec co si doma tazko vybojovaval povoilenie ist od rodiny na cely vikend na nasledujucich 100mil preteky v horach, zistil ze jeho zena tajne cita tie debaty a zazitky a jednoznacne mu vsetky ultra zakazala.

Ked budes mat nejake ultra za sebou budes sa na takychto historkach dobre bavit a pridas aj svoje, neuvedomujuc si ze mozno odstrasujes dalisch

preto je na ultra tak malo startujucich – ti co to zvladli odstrasuju potencialnu konkurenciu

>> rudo, 02. 08. 2011 23:14:23

Pravdou je, že míra odstrašování je poměrně dost výrazná, a pravdou je, že občas na něco takového narážím i u reportů z maratonů a pulmaratonů, když čtu, jak každou chvíli někdo kolaboval apod., ale ne v takové míře, jako u ultra. Hodně to asi závisí na míře připravenosti na konkrétní závod.

Přečetl jsem si své komentáře z prvních maratonů, ale odstrašování v nich v takové míře též nevidím (např. http://www.kanovsky.cz/komentare.php?…). Pokud bych tedy nějaký ultra zkusil, tak možná i proto, abych se na „vlastní nohy“ přesvědčil, jak náročné tyto běhy jsou (s tím, že bych dodržoval svůj opatrný přístup a snažil se nedopustit vážnější zdravotní problémy, byť za cenu horšího výkonu, než by byl v mých možnostech).

>> kanovsky, 02. 08. 2011 23:36:54

to je ono

na ultra treba ist pripraveny na vsetko a nemat nejake vykonnostne ciele, potom je to prima zazitok

aj ked ti tvrdsi ultraci taky pristup mozu kritizovat

mojich poslednych 24H som si povedal ziadny ciel a robit vselico ine aj pomimo chodenia (siel som v kategorii chodcov)

na drahu som si dal campingovu postel 2 spacaky, mal som vysoky stan na prezliekani postojacky, rohozku na jogu a komplet kuchynu

hocikedy som sa hodil na tu postel horizontalne a pozoroval hviezdy, hocikedy som si zacvicil jogu a zhruba polovicu chodiaceho casu som chodil v papuciach

a len som si sledoval aby som natocil tych 100km, vysledok bol 103

myslim ze tam bolo dost takych co mi zavideli a v dobrom to komentovali ale boli tam aj trdasi co ma kritizovali za znevazovanie zavodu za to ze som nesiel na max vykon az do padnutia za vlast.

Ked preteky skoncili tak som si povedal, takto by som urcite isel este minimalne dalsich 24, cize by to bola 48

ale tiez som mal pocit ze by to mozno slo 6D

>> kanovsky, 02. 08. 2011 23:36:54

Nenech se odradit. Největší problém teď byl déšť, zima či puchýře z mokrých bot. Kdyby bylo normální počasí a opravdu bych držela od začátku tempo okolo(lépe nad)sedmi minut, myslím, že by to nebylo vůbec dramatické a tak hrozně upracované. Ty máš ve svém běhání oproti mě už dlouho systém. Jsem stoprocentně přesvědčená, že až něco podobného poběžíš, dosáhneš velmi dobrého výsledku, protože si tempo prostě správně zvolíš a nezničíš se v první půlce jako mnozí jiní.

>> rudo, 02. 08. 2011 23:53:26 Ano. Vždy je to otázka cíle a přístupu. Pokud je cíl si to užít nebo vyzkoušet, tak to pravděpodobně bude i o jiných pocitech než když se snažím o maximální výkon. Oba blogy jsem četl a přesně korespondují s tím co jsem viděl a cítil. Stala se mi tam nad ránem výborná příhoda: zrovna jsem za hekání zklidnil svůj žaludek a kolemjdoucí slečna od pořadatelů říká máme tady lékaře pokud pokud máte nějaký problém. Začal jsem se smát, protože odpověď byla jen jedna – „Já vím jak si pomoci, stačí jen přestat běhat“.

>> kanovsky, 02. 08. 2011 23:36:54

mimochodem Petře, zajímalo by mne, jaké si predikuješ výsledky na 12 případně 24h? určitě taková čísla máš k dispozici

>> dao, 03. 08. 2011 00:29:02

perfekt

Mně na ultra fascinuje to, že ty „stavy“ jsou víceméně reverzibilní, tedy vratné. Jen to někdy trochu déle trvá než se člověk může opět vrátit do závodu a tomuhle je třeba postupně vychytat mouchy Nějaké úchylky týkající se naklánění, kácení, krkání atd. maximálně toleruji a vůbec se nad nimi nepozastavuji. Každý člověk je individuál a hledá si nějaký vlastní způsob, jak se s ultra vypořádat. Já si třeba vůbec nemyslím, že je potřeba držet ze začátku nějaké pomalé tempo nebo vůbec tempo, když je energie, relativně nic nebolí, tak proč to netočit rychleji, energie stejně uteče, nemá cenu si jí šetřit na později, na to je ten závod příliš dlouhý.

>> mapo, 03. 08. 2011 08:04:16

Mně zase na těch stavech fascinuje jejich rychlé střídání – většinou v druhé polovině závodu. Chvíli mám pocit, že už neujdu ani krok a chvíli, že můžu zrychlit a vydržím ještě dlouho.

>> Láďa S., 03. 08. 2011 00:29:36

Obávám se, že u delších vzdáleností jsou všechny odhady zatíženy obrovskou variabilitou, protože ani z výkonu na maraton nelze dobře odhadnout, jak se tělo toho kterého běžce bude chovat po mnoha dalších hodinách fyzické aktivity. Navíc nemám dostatek údajů ani o porovnání výkonů konkrétních běžců, protože závodníků běhajících ultra je poměrně málo.

Kdybych se nějakého ultra závodu zúčastnil, tak bych musel především vyřešit, co budu jíst, a také zvolit vhodnou strategii rozložení tempa. Problém u tohoto typu závodu vidím hlavně v nemožnosti častější opakovatelnosti, takže zatímco u kratších závodů je možné metodou pokus-omyl k něčemu rozumnému dojít během pár měsíců až let, tak u ultra závodů běhaných 1–2× ročně bych k něčemu použitelnému dospěl snad za 10 let.

Tak ať se vám všem dále daří!

Pro zajímavost jsem si uložil osobní výkony Dana a zjistil jsem, že jednak má výkon na 6h mírně podhodnocený proti výkonu 100 km (o cca. 1 km), což souvisí s tím, že podmínky v Lískovci nebyly zrovna optimální, a uváděný rekord 1 h má i tempově horší než tempo pulmaratonu (takže při rekordním pulmaratonu překonal i osobák na 1h), ale hlavně za hranicí 100 km nastává dost velký skok, když 100 km má za 6:54:50 a 131,27 km za 12:00:00.

Jako amatérovi mi není jasné, co způsobuje tak velký skok (průměrné tempo 4:09 na 100 km a 5:29 na 131 km) a řikám si, že kdyby dal 100 km za 7 hodin, pak by stačilo k překonání osobáku na 12h zbývajících 5 hodin absolovovat tempem 9:36/km, což je tempo normální chůze. Mé odhady dávají, že by Dan měl za 12h dát minimálně 150 km, ale dost možné je, že nic takového skutečně nefunguje, kdo ví.

U jiných běžců jsou možnosti odhadů ještě mnohem horší.

>> mapo, 03. 08. 2011 08:04:16

Dobrá úvaha o tom tempu, ale nevím, jestli mi strach dovolí tuto teorii aplikovat:-). Pořád mám začátečnický respekt z těch vzdáleností.

…naklánění, kácení, šourání, žaludeční a jiné trable…, nemám vůbec problém s tolerancí těchto jevů doprovázejících ultra, jen se o všechny ty lidi, co jsou se mnou na trati bojím, soucítím s nimi, nejraději bych to celé zakázal:-) Přitom bytostně nesnáším starost a péči o vlastní osobu, ach jo, život je složitý…

>> mapo, 03. 08. 2011 08:04:16

…a soukromně jsem si tuto reverzibilitu v průběhu závodu pojmenoval jako „zmrtvýchvstání“…a jsou tací,kterým se to povedlo i několikrát:-D

>> kanovsky, 03. 08. 2011 10:04:18

po 100km za 7H sa uz nik ani nepohne

>> kanovsky, 03. 08. 2011 10:04:18

vidíš, to je zajímavé, snad si to Dan přečte a zaběhne někde 12h (při jeho ohromné rychlosti je myslím snazší překonávat rekordy na 6 či 12 h než ty delší, kde už ta rychlost tolik nepomůže)