Běhám teprve od loňských prázdnin a víceméně se začínám potýkat s nedostatkem času. Přes zimu a na jaře bylo vše OK, ale teď nevím, jak skloubit běhání a domácí práce.

Na volného prvního máje jsem si schoval boty, aby mě nelákaly, a celý den jsem pral, žehlil, uklízel, namísto něčeho rozumného. Dneska jsem si chtěl zaběhnout aspoň 30 km, což jsou tak čtyři hodiny času (se vším všudy), nakonec jsem však od rána sekal zahradu a uklízel na ní a teď nevím, jestli bych měl sílu utáhnout si tkaničku u boty. A zítra na mne čekají rajčata a podobné vylomeniny.

Nemohl by mi někdo poradit, jak všechno skloubit dohromady? Díky.

1. vstávat ve čtyři
2. počkat až děti odrostou a práce bude míň
3. pořídit si gardenera a upratovačku

Milý Aktuáři, rozumím ti a sám jsem se právě z tohoto důvodu rozhodl netrénovat letos na PIM a nechat si první maraton až na příští rok, protože prostě nestíhám naběhat potřebné objemy. Práce, rodina a to vše okolo mi prostě neumožní běhat tolik, kolik bych chtěl. Ale svoje priority jsem si seřadil sám, tak je mám… Upřímně řečeno z tvého příspěvku tuším určitý tón, že ty rajčata asi nejsou právě tvůj nápad, pak se možná ještě dá něco řešit diplomatickou cestou, ale to musíš vědět nejlíp ty sám. A kromě toho – prát, žehlit a uklízet je náhodou docela dost rozumné. A jestli máš nějak vhodně velké děti, tak se dají brát s sebou (tedy asi ne na třicítku) třeba na kole, nebo u lehčích výklusů i jako spoluběžci, to budeš oceněn, že je máš na starosti a ještě je vedeš ke zdravému pohybu – mám s tím své zkušenosti.

A pak se taky dá běhat brzo ráno nebo pozdě v noci. Já jsem toho v posledních týdnech dost naběhal mezi 10. hodinou večerní a půlnocí a bylo to docela fajn.

Aktuari, na to existuje snad len jedna rada- musis si rano privstat a odbehnut si, co potrebujes este pred povinnostami, ktorym sa nemozes vyhnut. Ak vybehnes pred 6. hod rano, tak mas vo vacsine pripadov odbehane so vsetkym (sprcha…) okolo 8. Ak chodis do prace na 8.hod, tak si musis este viac privstat. Vsetko je to o prioritach. Ak nemas vyhnutia a musis okopavat zahradu, tak to Ti verim, ze vybiehat po takomto dni je naozaj tazke. Behaj rano a skoro. Co mas uz odbehane Ti nikto nevezme a po zbytok dna na beh nemusis ani pomysliet. Ak mas rodinu a male deti, tak manzelka zaisto oceni, ked po navrate z prace si nazacnes navliekat bezecke oblecenie a nezmiznes na dve hodiny. To si uz spravil rano, ked vsetci spali- Tvoj cas a Tvoja chvila (ci dve ) pre Teba, ktorou si nikoho o nic neukratil a iba seba obohatil o prijemny zazitok.

Člověče, já Ti taky rozumím. Protože neznám přesně tvoji výchozí situaci, přidám svých pár zkušeností.

1. Pokud máš hodně malé děti, tak to bych nikdy nešidil čas s nima strávený. Na to se vzpomíná celý život. Zatímco běhat můžeš začít v padesáti a pak si to 20let užívat, s dětmi už nikdy nic nedoženeš. V tom případě stačí občas po večerech udržovat kondici lehkým, krátkým výběhem a čekat, až budou větší a vděčné, že fotr není chvíli doma.
2. Nikdo na světě není nešťastnější než zahradník(nice), kterému nechce pomáhat jeho(syn,dcera,zeť,snach­a,manžel) v jeho tak užitečném úsilí. Tady nic nepočká a jestli soused už má v únoru zasazené brambory, budeš v březnu za zločince, který nezasadil. Nemá cenu tady něco lámat. Braň se jen v případě přikupování, či jiného rozšiřování pozemků, které musíš obdělávat. Naopak, prostuduj si to v zimě a nacpi na pozemek různé trvalky, rozrůstající se keře apod. ,které vyžadují minimální údržbu.

Saď hlavně švestky(snad rozumíš proč) a jiné alkoholnotvorné dřeviny a pak tvrď, že pod nima se nemá nic pěstovat, neboť to ubírá živiny užitečnému stromu. Ženu oblaží různé kvetoucí keře typu Rododendron apod. taky téměř bez údržby a krásně kvetou. Vychytávej v Kauflandech okurky(sklenice po 10Kč), které jsou někdy opravdu dobré a ekonomickým rozborem dokazuj, že se to absolutně nevyplatí pěstovat. Nedovol v žádném případě na zahrádce jakékoliv podpůrné hnojení, přípravky proti hmyzu apod. za každou cenu tvrdi, že potraviny musí být bio a že i používání jakéhokoliv hnoje je už svým způsobem ohrožování kvality zeleniny. Sklizeń pak bude tak bídná, že nadšení ostatních pomalu ochabne. Rovněž to chce dovolit psovi pobyt na zahradě(neustálý, zejména v zimě) Normální pes velmi rád sem tam něco okouše a vyhrabe. Nenechej zvíře trýznit zavřením někde mimo zahradu!!!!! A nezapomeň, se psem se musí pravidelně chodit běhat, jinak ztloustne a bude mít problémy s klouby. Je to jeho přirozenost. Bacha na výběr rasy. 3. No a teď jednu zkušenost a důležitou: když si ráno odběhneš svou potřebnou dávku, tak nebudeš na zahradě protivný, akorát tě možná budou trochu pobolívat při práci nohy. Když to necháš na večer,při práci Tě budou stejně za chvíli bolet záda a nohy, budeš pořád nervozní a večer se Ti už nebude chtít jít běhat. Zkrátka a dobře nejdřív povinnost ke svému zdraví a až pak srandičky na zahradě.

[quote=Aktuář]Běhám teprve od loňských prázdnin a víceméně se začínám potýkat s nedostatkem času. Přes zimu a na jaře bylo vše OK, ale teď nevím, jak skloubit běhání a domácí práce.

Na volného prvního máje jsem si schoval boty, aby mě nelákaly, a celý den jsem pral, žehlil, uklízel, namísto něčeho rozumného. Dneska jsem si chtěl zaběhnout aspoň 30 km, což jsou tak čtyři hodiny času (se vším všudy), nakonec jsem však od rána sekal zahradu a uklízel na ní a teď nevím, jestli bych měl sílu utáhnout si tkaničku u boty. A zítra na mne čekají rajčata a podobné vylomeniny.

Nemohl by mi někdo poradit, jak všechno skloubit dohromady? Díky.[/quote] Já již dávno přišel na to, že kdybych měl jít běhat až když je doma všechna práce hotová, nevyběhl bych nikdy.

Souhlasím s Matem a ostatními… Co mám malé dítě jsem se po delší přestávce opět k běhu vrátila, ale vzhledem k tomu, že nemám hlídání přes den, chodím brzy ráno než přítel odejde do práce. To znamená, že vstávám v pět. Je to náročné, ale jde to. A to jsem si dříve myslela, že nemám čas 

Vidíš,ja som to začala praktizovať pred niekoľ.rokmi a zvykla som si na to a potom iné mamky,že nemájú čas!!!

[quote=Eviku]Vi­díš,ja som to začala praktizovať pred niekoľ.rokmi a zvykla som si na to a potom iné mamky,že nemájú čas!!![/quote] pojem čas v tomto kontextu nedává smysl. smysluplný je pouze pojem priorita. důležitá je pak jedna otázka: co svýma prioritama naopak ztrácíme...........

to není na Tebe, Eviku, ale na nás všechy: Před čím to vlastně každé ráno utíkáme?

Svatá pravda!!!

souhlasím- priority a time management. A taky umět správně a správným lidem rozdat práci, nebo na sebe aspon nenechat nabalit ty práce, které si vymyslí někdo jiný. At si okopává rajčata ten, kdo si je na zahradu opravdu vymyslel. Já si už několik let pěstuju jen své rostlinky u našeho „letního domu“, zatímco na daleko větší zahradě taťkovy rodinky kromě občasného posekání trávy nebo zalití něčeho nehnu prstem – když to tam chtějí mít, at se o to starají, já bych to osela trávou nebo nenáročným rostlinstvem. Na chalupě se má relaxovat a udělat jen to nejnutnější, nikoli galejničit.

Co nesouhlasím – čekat až odrostou děti abude čas na trénink. Trénovat lze i s nimi, sama mám doma kojence a mnohokrát jsem své zkušenosti zde na stránkách i v Runu popsala. Jde to – malý jezdí v babyjoggeru, kam se vejde do dobrých pěti let, když na to přijde – taky podle toho jsem mimo jiné vozík vybírala. Větší dítě vás jistě rádo doprovodí na kole a z toho, že vám udělá „občerstvovačku“. bude mít fajn zážitek. Proč ztrácet léta možná nejlepší formy takovýmto čekáním?

Nevstávám ani brzy ráno, resp. dělala jsem to dříve, když bylo dlouho a brzy světlo (budík zásadně nepoužívám, je mi prostě odporný). Od té doby, co se Mates narodil a chce své i v noci, ráno prostě nemůžu a tak jdeme přes den. Pracuji přitom i na mateřské, novinařina jde dělat z domova a na to se čas také musí nalézt.

Koneckonců ani výpomoc do domácnosti není snobskou záležitostí, naopak. Jednou za čas raději dám někomu pár stovek za běžné práce. Můj čas je daleko dražší, kromě toho bych se s tím pachtila dvakrát tak dlouho. Mám pak více času na mladého i na vlastní trénink.

A nakonec- práce není zajíc, nemá nožičky, neuteče, zatímco běžecká forma utéci může a naše běžecké nohy a mysl by mohly bez běhání pěkně skučet.