V Dánsku jsem na dvousemestrálním studijním pobytu, a protože se t?chto 10 m?síc? blíží ke konci, rozhodl jsem se napsat své zkušenosti a zážitky z b?hání v této krajin?. Takže p?kn? od za?átku…

B?hání pat?í k jednomu z mých nejoblíben?jších sport?, a tak na konci srpna, když jsem si balil kufr, na b?žecké boty prost? místo být muselo. Hned druhý den po p?íjezdu do Odense (3. nejv?tší m?sto Dánska s p?ibližn? 180 000 obyvateli) jsem se šel prob?hnout, abych zmapoval terén.

Podle mapy jsem vid?l, že kousek od mého bydlišt? je velký park, a tak jsem se tím sm?rem vydal. Bylo to úžasné, samá zele?, žádní lidé a rovné cesti?ky. Až po chvilce jsem si uv?domil, že b?hám po h?bitov?. ?ekl jsem si, že tam se b?hat nesluší a vydal jsem se dál. P?estože v Dánsku každý mluví alespo? trochu anglicky, starší lidé na zahrádkách byli ?estná výjimka, a tak z plánovaného krátkého prob?hnutí bylo kv?li lehkému bloud?ní nakonec skoro 20 km. Pro za?átek veselé.

Pravideln? b?hám t?i roky a loni jsem absolvoval sv?j první závod. Byl to pražský maraton, na který jsem se cílen? p?ipravoval asi 5 m?síc?. Následující týden po p?íjezdu do Dánska skoro bez p?estávky pršelo a z b?hání moc nebylo. Co ale nevidím p?i jedné cest? do školy… billboard s nápisem „H.C.Andersen Marathon Odense“. 

B?hem léta jsem kv?li cestování moc neb?hal, ale p?esto jsem si ?ekl, že zú?astnit se maratonu v Dánsku se mi jindy už asi nepoda?í, a tak jsem se po dvoudenním váhání p?ihlásil. Váhal jsem, protože do startu zbývaly necelé t?i týdny. 

Za t?ch 20 dní jsem nab?hal asi 200 km a cítil jsem, že to mohu zvládnout. Zdolání 42 km jsem m?l usnadn?no tím, že den p?ed závodem m? bez jakéhokoliv varování p?ekvapila svou návšt?vou p?ítelkyn? a celou cestu b?hem závodu m? na kole doprovázela. Jako cíl jsem si stanovil dob?hnout, protože s tak krátkou p?ípravou by bylo bláznovství b?žet na n?jaký ?as. Cílový ?as 3:39 byl ale jen o deset minut horší než ten kv?tnový v Praze, a tak bylo co slavit.

Mým nejoblíben?jším místem na b?hání se stal park, který je p?ímo v centru m?sta a jeden okruh m??í necelých 10 km. Vede kolem ?í?ky, k?ižuje zoologickou zahradu a kon?í u nádherného vodotrysku, takže je stále na co se dívat. Když jsem p?ed maratonem potkával p?i každém prob?hnutí na tomto jednom okruhu možná stovku b?žc?, ?íkal jsem si, že všichni trénují na maraton. Tento po?et se ale nem?nil ani v dalších m?sících. Dokonce se nezm?nil ani p?es zimu. 

Je to zp?sobeno tím, že Odense je relativn? blízko u mo?e, a tak teploty neklesaly pod nulu a sn?žilo možná t?i dny za celou zimu. Sníh ale na zemi nevydržel. 

Obecn? se ví, že v Dánsku ?asto prší. Mohu potvrdit, že je to pravda, ale místní lidé jsou na to zvyklí, a tak není problém potkat b?žce i v tom nejv?tším lijáku. Velmi populárním sportem je ješt? nordic-walking, zvlášt? mezi staršími.

B?há se tu jak v drahém sportovním oble?ení, tak i v tom úpln? nejoby?ejn?jším. B?hají muži i ženy snad všech v?kových kategorií. N?kolikrát jsem po ve?erech potkal skupinky, v každé bylo kolem 20 lidí, všem bylo podle mého odhadu p?es 60 let, oble?eni do reflexních vest a b?želi tempem mé rychlejší ch?ze. 

Zabírali vždy celou ší?ku cesty, ale když m? vid?li b?žet proti sob?, první na kraji zvedl levou ruku, stejn? tak ji zvedli všichni za ním a byl mi vytvo?en prostor na prob?hnutí. Krásné.

Líbí se mi celkov? zp?sob života místních lidí. Není výjimkou, že když si jdu zab?hat kolem poledne, potkám maminku s tatínkem, tatínek p?ed sebou tla?í ko?árek s dít?tem (tyto „ko?árky na b?hání“ jsou zde hodn? populární) a spole?n? b?ží. Žádné problémy s ob?dem p?esn? ve dvanáct hodin a podobné v?ci.

Jedna v?c m? tu hned na za?átku p?ekvapila, a to ta, že b?žci se tu nezdravili. Na pozdravení jsem byl z ?eska zvyklý a líbilo se mi to. Za?al jsem zdravit, n?kdo odpov?d?l, v?tšina však prob?hla bez pohnutí hlavy. B?hem t?ch deseti m?síc? se mi ale poda?ilo je tento zvyk nau?it a te? se mi docela ?asto stává, že jsem pozdraven i jako první. Je to m?j malý úsp?ch 

V lét? už budu op?t b?hat po ?eských luzích a hájích. Musím ?íct, že se na to t?ším, ale stejn? tak mi bude Dánsko dost chyb?t. Pot?ší m? poslouchání poznámek od ostatních b?žc? k mému maratonskému tri?ku, i když z dánštiny rozeznám možná tak to slovo tri?ko. Když si doma p?jdu zab?hat v dešti, budu za blázna, ale tady je to normální. Když budete mít cestu do Dánska, ur?it? si b?žecké boty vezm?te, nebudete litovat.

foto: archív Jana Lišky