Po závodě se zdržoval v převlíkárně pro závodníky, tu a tam s někým poklábosil a když pak předstoupil před novináře, nešetřil úsměvy a vtipem. Lukáš Bauer chtěl po svém prvním startu ve Falunu patřit do elitní desítky. A povedlo se s rezervou. „Spokojenost je obrovská, nebudu měnit, co jsem řekl,“ vyhrkl bez zaváhání.

„Je to příjemné, ale dojde mi to asi až později. Ani jsem nezapínal telefon, aby mi někdo pořád nepřipomínal, že už dneska je ten důležitý závod. Spíš jsem sem šel s tím, že si jdu zalyžovat, do poslední chvíle to neřešit,“ popisoval Bauer své předzávodní pocity.

Letošní sezonu mu po dlouhé době opět komplikovaly nemoci a o to je pro něj sedmé místo cennější. „Mnohem zábavnější by bylo, kdybych mohl absolvovat závodní program, který jsem chtěl,“ připustil. „Ale všechno jsem směřoval už od jara k mistrovství světa. A jsem rád, že aspoň po tomhle závodě, mém prvním startu, si můžu říct: Něco se mi povedlo. Ale pořád platí, že rád bych něco předvedl na padesátce,“ připomněl svůj vrcholný závod, který přijde na řadu až v neděli.

Tentokrát se bude startovat hromadně a závodníci tak nepřijdou o možnost okamžitého porovnání s konkurencí. Naproti tomu volná patnáctka se jela intervalově a protože Lukáš Bauer figuroval ve startovní listině relativně na začátku, dlouho nevěděl, jak na tom ve skutečnosti je. „Vůbec nevím, jak jsem se posouval v průběhu závodu. Tím, že jsem startoval vepředu s číslem 21, tak jsem samozřejmě dostával informace velmi zpětně. Když jsem jel druhé kolo, ti nejlepší ani nevystartovali,“ litovala česká jednička.

Jediné porovnání tak měl Bauer pouze s pozdějším vítězem Johanem Ollsonem, který startoval dvě minuty před ním. „Od startu jsem se snažil jet rychle, protože jsem věděl, že se to bude bořit a síly budou ubývat, tak jsem se snažil hodně využít skluzy, jet silově. Měl jsem pocit, že mi to jede, že sice nejedu nějakou ďábelskou frekvenci, ale že určitě jedu rychle,“ popisoval český lídr. „O to větší bylo rozčarování, skoro až šok, když zhruba po kilometru jsem dostával od Olssona devět sekund, to je obrovský rozdíl, to jsem se dost vylekal,“ přiznal.

Jenže zkušený Švéd předvedl na domácí trati heroický výkon, jeho náskok se dlouho držel téměř na úrovni jedné minuty a zdálo se, že jeho drtivou suverenitu nikdo neohrozí. Stáhnout Švédův náskok na konečných osmnáct sekund se až v závěru závodu podařilo stříbrnému Francouzi Manificatovi. Pro bronz si dojel Nor Glöersen.

Také Martin Jakš může být po intervalové patnáctce na mistrovství světa spokojený. Po neúspěchu ve skiatlonu si přál prolomit nejlepší dvacítku. Skončil sedmnáctý. „Asi jsem spokojený. Po tom výpadku, co jsem měl, to aspoň vypadá na vzestupnou tendenci. Doufám, že se to dál bude lepšit,“ hodnotil svůj výkon Jakš.

„Snažil jsem se jet takové tempo, abych se úplně nezavařil, ale aby to tempo pořád bylo slušné a myslím, že se mi to i v rámci možností dařilo,“ pochvaloval si. Sprinter Dušan Kožíšek skončil 41., mladý Jan Šrail 60.