Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Startovní pole žen na Jizerské 50 ozdobí jméno světové "xteračky"

Startovní pole žen na Jizerské 50 ozdobí jméno světové "xteračky"
foto: archiv Heleny Karáskové

Karel Dušek | 04.02.2019 | přečteno: 957×

Vynikající terénní triatlonistka, šampionka ve swimrunu, silná na kole. Řeč je o bývalé olympioničce Heleně Erbenové Karáskové, která chystá comeback do bílé stopy. Blížící se Jizerská 50 se pro 39letou sportovkyni stala takovým lákadlem, že neodolala a namísto teoretických rad svým svěřencům se rozhodla vyzkoušet svou aktuální formu přímo.

Dosahuješ cenných úspěchů v triatlonu a v nové disciplíně swimrunu, ale běžky byly u tvých sportovních začátků, že?

„Lyžování jsem se věnovala od desíti let, a tak nějak to vyplynulo samo. Doma lyžovali všichni, maminka (Helena Balatková, pozn.red.) má bronzovou olympijskou medaili ze Sappora, táta Jaroslav byl sdruženář a oba jsou zapsáni na dřevěné tabuli v Bedřichově na konci stadionu, která zaznamenává všechny vítěze Jizerské 50. I obě sestry lyžovaly. Z juniorské reprezentace jsem pak přešla plynule do té dospělé (tenkrát ještě žádná kategorie do 23 nebyla). Zúčastnila jsem se dvou zimních OH v Salt Lake City 2002 a Turíně 2006, nejlepším umístěním na nich pak bylo 4. místo ze štafety ze Salt Lake City. Byla jsem na pěti světových šampionátech, kde jsem nejlépe obsadila 19. místo ve sprintu v Lahti 2001 a tuším nejlepším výsledkem ve světovém poháru bylo 13. místo z ruského Rybinsku 2007, dvakrát jsem se „vydrápala“ na sjezdovku Alpe Cermis při Tour de Ski. Pár měsíců před OH ve Vancouveru jsem zjistila, že místo lyží budu vybírat kočárek a tím se uzavřela moje lyžařská část života. Samozřejmě lyžování bylo přes zimu stále součástí tréninku, a to i z důvodu, že jsem zkusila vedle terénního triatlonu a xterry také zimní triatlon, kde se mi podařilo vyhrát dvakrát mistrovství světa i mistrovství Evropy.“

Doslechli jsem se, že se „na chvíli“ vracíš k lyžování, uvidíme tě na startu Jizerské 50. Co bylo impulzem?

„Těch impulzů bylo více. Na konci loňské sezony se mi začalo hodně stýskat po lyžování a vlastně už v polovině léta jsem s prodejnou Endorfin Factory v Jablonci nad Nisou rozjeli projekt ´Pojďte se připravit na Jizerskou padesátku´ . Zapojilo se poměrně dost lidí, kteří chodili pravidelně na tréninky, a já jsem se jim snažila ukázat, jak trénují lyžaři přes léto. Jak je lyžařský trénink pestrý. Myslím, že lidi to hodně bavilo, stejně jako mě. Poměrně hodně tréninků z lyžování používám i při letním tréninku na triatlon, ale samozřejmě nějaká specifika to má. Pak napadl sníh a my se vrhli na techniku. A tohle byl vlastně poslední impulz a možná i výzva. Když už lidi připravuju na závod, tak proč ho nejet taky, že? (smích) Dálkovým běhům jsem se při závodění na lyžích nevěnovala a na účast na Jizerské 50 mám jen jednu vzpomínku, ne moc dobrou. Špatné lyže mě tenkrát pár měsíců po narození dcery Máji odsoudily k tříhodinovému trápení…“

Jak probíhala tvá příprava a jaké pocity jsi prožívala při návratu do bílé stopy?

„Po ukončení lyžařské kariéry jsem osm let přes zimu jen bruslila. Bruslení je součástí zimního triatlonu, ale na klasiku jsme se dostala opravdu jen párkrát, když jsem pracovala ve stánku Bezva Běžky a mazali jsme pro veřejnost právě na Jizerské 50. Jinak ne. Proto to bylo letos na začátku hodně těžké. Znovu rozhýbat nohy do klasiky, třísla mě zezačátku bolela snad 14 dní v kuse! Ale hrozně se mi to líbilo. Hlava si ten pohyb pamatovala, ale tělo bylo trochu proti. (smích) Dalo to celkem práci a hlavně spoustu najetých kilometrů klasikou. Když si můžu jen tak klouzat krajinou v krásně vyříznuté stopě, je to skvělé. Trochu horší už to je, když chci po tělu rychlejší pohyby.“

Hodně triatlonistů zařazuje běžky do přípravy. Co myslíš, že je největší výhodou a přínosem lyžování pro triatlon?

„Mně dalo lyžování jednoznačně základ pro všechno. Základ vytrvalosti, síly i rychlosti. Bez něj bych byla poloviční. Je to sport, který zatíží celé tělo, musíte při něm zapojovat více svalových skupin najednou a všechny ty pohyby dát do jedné souhry – ruce, nohy, břicho… Bruslení je trochu jednodušší na naučení, ale klasika je základ. Je to tak i u dětí. Nejprve se učí klasiku a pak teprve bruslení. Ve stopě potkávám spoustu lidí, na kterých je vidět, že mají skvělou fyzičku, ale „mydlí“ to pořád jedním stylem, já jsem si to sama pro sebe nazvala dlouhým pajdákem. Je mi to skoro líto, že přicházejí o ty krásné pocity, když se na lyžích svezete. Asi už je to i tím, že na trénincích pořád opravuju lidi, tak je to trochu deformace. Však mi to dalo docela dost práce, než jsem naučila manžela používat všechny bruslařské techniky, a jak je teď rád!“

Zpátky k Jizerské. Jaké máš cíle?

„Čím víc jsem toho najezdila, tím jsou ty cíle menší a víc a víc zjišťuju, jak je speciální příprava přes rok důležitá. Jsou tam hodně velké rezervy, málo najetých kilometrů v tempu, nemluvě už o těch závodních. Ale pro letošní rok jsem se rozhodla hodně omezit kolo přes zimu a zaměřit se na lyže a na plavání. Ale postupem času jsem zjistila, že je to naprosto vražedná kombinace. V bazénu plavu hodně s velkými packami, kvůli swimrunům. A při lyžování jsou ruce stejně důležité jako nohy. Někdy jsem měla pocit, že se snad ani nenajím, jak mě bolely…“

Takže konkrétní cíl jsi neprozradila. Z čeho máš naopak největší obavy?

„Přála bych si, aby byla pořádná zima, krásně vymrzlá stopa a pak už se jen pozitivně naladit a zkusit si závod užít, dobře si rozložit síly, nepřepálit začátek a nezapomenout jist a pít. Obavy mám právě z toho, aby mě závod tak nepohltil, že se zapomenu najíst a napít a pak mi totálně dojde…“

Máš tým, který tě při závodě bude podporovat?

„Rodinu, ta mne podporuje ve všem! (úsměv) Ale určitě ano, je to tým Lukáše Bauera, který se o mne kompletně postará, co se týká lyží a snad na mě počkají i s občerstvením. (smích)“

Pojedeš soupaž?

„Soupaž má určitě svoje kouzlo, ale já vím, že tady v Jizerských kopcích bych to soupaží určitě nedala. Jednoduše na to nemám natrénováno a navíc klasický styl je to, co se mi na klasice líbí nejvíc.“

A další závody? Kdy ti začíná triatlonová sezona?

„Ještě bych ráda po Jizerce jela Karlův běh a nejsem si úplně jistá, jestli na konci února zkusit ještě ME v zimním triatlonu v Rumunsku, ale vzhledem k tomu, že na kole opravdu moc nejezdím, se mi do toho příliš nechce. Na začátku března mám naplánovaných 14 dní na Mallorce a první víkend v dubnu mě čeká první závod Otillo Swimrun World Series v Chorvatsku a první Xterra na konci dubna v Řecku. Trénink směřuje především k závodům swimrunu, kde s kolegou ze Švédska chceme znovu objet všechny závody světové série a pokusit se obhájit titul mistrů světa. Pak mám naplánovaných osm závodů evropské tour v Xteře s vrcholem v Prachaticích, kde se pojede ME. Na konci dubna se jede MS v cross triatlonu ve Španělsku. Ráda bych se postavila na start některých bikových závodů.“

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

kdusek muž 04.02.2019 19:49:37

Vynikající terénní triatlonistka, šampionka ve swimrunu, silná na kole. Řeč je o bývalé olympioničce Heleně Erbenové Karáskové, která chystá comeback do bílé stopy. Blížící se Jizerská 50 se pro 39letou sportovkyni stala takovým lákadlem, že neodolala a namísto teoretických rad svým svěřencům se rozhodla vyzkoušet svou aktuální formu přímo.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.